Jógu jsem nikdy neprovozovala a nikdy jsem se o ni ani nijak blíže nezajímala. Když jsem tedy stála v knihovně a rozhodovala se, jestli Deník moderní jogínky zařadit do svého výběru či nikoliv, v hlavě mi zněla otázka: Proč bych já, která si sotva dosáhne na špičky u nohou, měla probůh číst knihu o aktivitě, při které se cvičenci dostávají do mnohem náročnějších pozic, nad kterými občas rozum zůstane stát? Moje odpověď byla jednoduchá: PROTO. Knihu jsem sbalila (tedy řádně vypůjčila samozřejmě) a hned první den se do ní začetla.
Níkdy jsem nebyla a ani stále nejsem čtenářkou jakékoliv motivační literatury. Vlastně jinak. Ráda bych byla čtenářkou motivační literatury, ale bohužel veškeré mé pokusy a seznámení s ní skončily katastrofálně. Jednoduše mě čtení nebavilo. A možná proto mě Deník moderní jogínky tak nadchl. Není primárně psán jako ona motivační literatura, ale přesto jí do jisté míry je. Alespoň pro mě.
Příběh pojednává o cestě samotné autorky Šárky Konečné do indického Ášramu, kde si splní sen. Stane se tu lektorkou jógy. A to od začátku až do konce. Od počáteční byrokracie až po závěrečné dosažení vysněného cílu.
Představte si, že se ocitnete v zemi, kde jste nuceni dodržovat pravidla, o kterých se nám v Čechách může díkybohu jen zdát. A abyste to neměli úplně jednoduché, vaše slovní zásoba jazyka, ve kterém se máte s ostatními dorozumívat není zrovna bohatá. Jak byste se cítili? A jak se cítila Šárka? Proč se vlastně rozhodla stát se jogínkou?
Ano, mohla bych vám to sem lehce nastínit, ale jsem si jistá, že se lépe dokážete vžít do její situace, když si knihu přečtete slovo od slova sami. Slibuji, že vás to bude bavit.
Příběh je psaný čtivě, zajímavě a určitým způsobem humorně. I když ... Humor by nás asi přešel, kdybychom se nacházeli v Indii a honila nás po ulici kráva ve chvíli, kdy se snažíme neodtrhnout se od skupinky svých kolegů, abychom se náhodou neztratili a nebyli ponecháni napospas neznámému prostředí.
Příběh je psaný čtivě, zajímavě a určitým způsobem humorně. I když ... Humor by nás asi přešel, kdybychom se nacházeli v Indii a honila nás po ulici kráva ve chvíli, kdy se snažíme neodtrhnout se od skupinky svých kolegů, abychom se náhodou neztratili a nebyli ponecháni napospas neznámému prostředí.
Dozvíte se tu o tom, že jóga není především o proplétání končetin v tělocvičnách na podložce, ale především o duši a její čistotě. Jak zajímavých faktů, tak i myšlenek najdete v celé knize bezpočet a proto věřím, že každý čtenář si najde tu svou, kterou může praktikovat do svého každodenního života a mít jej díky ní o něco jednodušší a krásnější.
Celkově knihu hodnotím velmi kladně (viz. hodnocení *****) a s klidným svědomím ji mohu doporučit jako, určitým způsobem, oddychovou literaturu s přidanou hodnotou.
Ukázka z knihy:
,, Jelikož je levá ruka v Indii používána k osobní hygieně, neměla by sloužit k interakci s lidmi. Dle tradice je jídlo podáváno na zemi a jí se výhradně pravou rukou. Je nezdvořilé něco nabízet levou rukou nebo jí podávat jídlo. Jez, dávej a přijímej (především jídlo a prasád - pokrm z obětního oltáře) pravou rukou.
Snad se nedopustím záměny pravé a levé strany - zhrozím se nad vzpomínkou na autoškolu, kdy jsem snad pokaždé zahnula na semaforu opačným směrem, než si učitel přál. To se ale člověk může při příští odbočce otočit, zatímco nataženou levou ruku zpod nosu gurudžího těžko vezmete zpátky. "
Pokud vás kniha zaujala, můžete ji zakoupit za zvýhodněnou cenu v klasické i elektronické podobě ZDE
Počet stran: 224
Autor: Šárka Konečná
Rok vydání: 2018
Rok vydání: 2018
Žádné komentáře:
Okomentovat